Logo Východní MoravaLogo Východní Moravavychodni-morava.cz
  • co vidět a zažít
    • za historií
    • turistika a sport
    • poznáváme památky a folklor
    • lázně, wellness, zdraví
  • akce
    • top akce
    • kalendář akcí
  • místa
    • Kroměřížsko
    • Valašsko
    • Slovácko
    • Zlínsko a Luhačovicko
  • vyhledat
    • ubytování
    • cíle / atraktivity
    • služby
    • trasy a programy
  • info
    • O Východní Moravě
    • Projekt - Kulturní a historické dědictví jako základní atribut národního uvědomění
    • Turistická informační centra
    • O Centrále cestovního ruchu Východní Moravy
    • Tipy pro váš pobyt
    • Materiály ke stažení
Facebook

DEITPL

Břeclav >

Historie a památky Břeclavi

Historie slovanského osídlení oblasti Břeclavi sahá až do 6. století. Na sklonku 8. století vzniklo jihovýchodně od dnešního města rozsáhlé sídliště s vyspělou řemeslnou výrobou, velkomoravské hradisko Pohansko u Břeclavi. Po zániku Velké Moravy území získali Přemyslovci a nové hradiště, které mělo za úkol chránit vstup do země, získalo své jméno po knížeti Břetislavovi. Hradiště bylo postaveno v místě dnešního břeclavského zámku. Tento zeměpanský hrad založený patrně někdy po r. 1041 se stal centrem hradské správy a po čase byl přestavěn v mohutnou románskou pevnost s věží o síle zdiva téměř 5 metrů.

Po husitských válkách se poblíž hradu usazují obyvatelé, kteří museli uprchnout z vydrancované Staré Břeclavi a zakládají si městečko, které se v písemných pramenech nazývá Nová Břeclav. Městečko i s hradem získávají Žerotínové, kteří přestavují hrad v renesanční sídlo, jež má ovšem neustále vojenskou funkci pohraničního hradu, protože po bitvě u Moháče r. 1526 ohrožují Moravu útoky Turků. Ti se nezřídka spojují s odbojnými uherskými magnáty bojujícími proti Habsburkům. A tak celý okolní kraj městečka byl často terčem útoků a nelítostného drancování. Například takovýto nájezd Bočkajovců v r. 1609 znamenal vypálení Staré i Nové Břeclavi a odvlečení spousty zajatců do otroctví.

Když v r. 1618 povstala i Morava proti Habsburkům, v čele odbojných moravských stavů stanul břeclavský pán Ladislav Velen ze Žerotína. Po nešťastné bitvě na Bílé Hoře mu bylo panství zkonfiskováno a musel prchnout ze země. Břeclav byla následnými válečnými událostmi zničena téměř dokonale.

V r. 1654 břeclavské panství přikoupili k svým moravským državám majitelé sousedního valtického a lednického panství Liechtensteinové. Zámek postupně ztratil na své honosnosti, neboť sloužil pouze knížecím úředníkům jako centrum hospodářské správy panství a knížecích lesů.

V roce 1872 byla Břeclav povýšena na město. Důvodem pro žádost obyvatel o toto povýšení byl nebývalý rozmach Břeclavi, který nastal po příjezdu prvního vlaku od Vídně dne 6. června 1839. Zakrátko se Břeclav stala prvním železničním uzlem v rakouské monarchii. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se začíná v Břeclavi rozvíjet průmysl. V r. 1862 byl založen Kuffnerův cukrovar, v r. 1867 poštorenská knížecí cihelna (dnes Poštorenské keramické závody), v r. 1872 rafinerie cukru, v r. 1884 přibyla v Poštorné Schramova chemická továrna na výrobu umělých hnojiv a v r. 1884 byla založena liechtenštejnská pila zpracovávající ohromné bohatství dřevní hmoty z liechtenštejnských lužních lesů v okolí města.

Z místních památek stojí za pozornost nově postavený farní kostel sv. Václava, monumentální kostel Navštívení Panny Marie v místní části Poštorná, kaplička Panny Marie a troje boží muka v části Charvátská Nová Ves nebo kaple sv. Martina ve Staré Břeclavi a boží muka za Starů Břeclavú, která jsou nepochybně nejznámějšími božími muky v zemi. Břeclav má také dlouhou židovskou historii a řadu památek na toto období, například synagogu, která dnes slouží jako městské muzeum a galerie. Zapomenout nesmíme ani na břeclavský zámek, který ovšem v současnosti čeká na opravu.