Valašské Kloubouky jsou přirozeným centrem jižní části Valašska. Jsou městem zajímavých památek, bohatých tradic, ale také krásné přírody, která nabízí řadu možností pro prožití příjemné dovolené po celý rok.
Valašské Klobouky leží v severovýchodní části Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Nejhodnotnější památky historického jádra města, jako je stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého kříže a několik lidových roubenek, jsou chráněny jako součást městské památkové zóny. O kulturní život v Kloboukách pečuje městské muzeum, galerie i množství zdejších folklórních souborů a spolků, které pořádají akce jako je Valašské kumštování nebo proslulý Valašský mikulášský jarmek. V okolí města se nachází řada pozoruhodných přírodních lokalit, jako jsou Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ščúrnica. Přírodní krásy lákají k turistice, rekreaci a odpočinku. Punc atraktivního prostředí městu dodávají značené turistické trasy, udržované sjezdovky s lyžařskými vleky a běžecké stopy v okolí. Samozřejmostí jsou vhodné ubytovací kapacity a možnosti stravování.
Přírodní rezervaci Bílé potoky tvoří dvě luční enklávy lemované lesním porostem na levém svahu Klobouckého potoka. Rezervace je vyhlášena na výměře 8,78 ha od roku 1982.
Zachráněný les se nachází za vrcholem Ploščiny v nadmořské výšce 793 m. Les, postupně měnící se v horský prales, zůstane jako přírodní rezervace Českého svazu ochránců přírody zachován příštím generacím. Díky celostátní sbírce Místo pro přírodu je v současné době rozloha zajištěné části rezervace již 15 ha.
Po vzoru rožnovského muzea v přírodě budují dobrovolníci sdružení ve spolku Jižní Valašsko podobný skanzen i ve Valašských Kloboukách. Postupně má vyrůst koliba, stodola nebo sušárna na ovoce. S pracemi už začali.
Budova postavena v secesním stylu je součástí městské památkové zóny. Autorem této skvostné stavby je valašskokloboucký rodák, architekt Hubert Gessner, který tuto budovu projektoval pro Josefa Bratmanna, vídeňského sládka a klobouckého rodáka. Budova patří mezí nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území Zlínského kraje. V současné době zde sídlí základní umělecká škola a Líbalova galerie.
Červený dům byl postaven v roce 1781. V současné době je v interiérech prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, tedy soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím.
Městská památková zóna chrání cenné stavební památky historického jádra Valašských Klobouk. K nejhodnotnějším stavbám patří Stará radnice, Hornův dům, Červený dům a Brattmannova vila.
Muzeum, které bylo založeno ve Valašských Kloboukách už v roce 1933, dokumentuje ve svých expozicích dějiny a řemeslné tradice regionu. Jednou z expozic muzea je Modrotisková poštovní dílna, ve které si pomocí 17 razítek, která jsou zmenšeninami skutečných modrotiskových forem, můžete vyrobit třeba pohlednici. V expozici Babiččina tajemná komůrka naleznete velkou hrací kostku a šest očíslovaných truhel. Hoďte si kostkou, otevřete truhlu a hádejte, k čemu sloužil tajemný předmět, který jste objevili.
Od roku 1356 měly Klobouky právo hrdelní. K základnímu materiálnímu vybavení hrdelních tribunálů patřily vězení, pranýř a popraviště. Pranýř na náměstí patří k nejstarším dochovaným na našem území. V horní části sloupu jsou čtyři otvory, pro řetězy, pouta či obojek.
Rozhledna nad Valašskými Klobouky je označována třemi názvy: Na Finiši, U Cyrila Bureše i rozhledna Královec. Ať tak či tak uvidíte odtud jižní Valašsko jako na dlani. Rozhledna o výšce 21,5 m je celoročně volně přístupná. Turistické trasy jsou vedeny z Valašských Klobouk a od železniční stanice Návojná. Autem lze vyjet k rekreačnímu středisku Královec.
Výroba a prodej valašských košulí, píšťal - koncovek, dlabaných misek, necek, dlabaných úlů, štípaných holubiček, bubnů a didjerid.
Stará původně renesanční radnice dostala svou dnešní podobu během pozdněbarokní přestavby v letech 1797 a 1798 a rekonstrukce v roce 1943. Dnes je stará radnice sídlem muzea. Můžete si tady prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska, dokumentující nejstarší osídlení naší oblasti. Ve velkolepé síni staré radnice naleznete expozici "Ten klobucký súkeník, to je dobrý řemesník." Zajímavostí je renesanční pranýř v parku před muzeem, který patří k vůbec nejstarším dochovaným pranýřům u nás.
Holubička, jako "obraz Ducha svatého", visela ve světnici nad stolem nebo nad kamny. Věšela se také nad kolébkou s novorozeným miminkem. V čase vánočním ji lze zavěsit i na stromek.
Jedním z nejznámějších současných řezbářů v regionu je Zdeněk Matyáš. Řezbářství se věnuje od roku 1974, naplno od roku 1990. Vyřezává z lipového, švestkového, ořechového a dubového dřeva.
Papuče, které nabízí pan Kovalčík, jsou vyráběny tradičními postupy s převážnou měrou ruční práce. V nabídce firmy jsou různé druhy papučí - komótky, lodičky i pantofle.
Martin Cigánek je absolvent SOŠ a SOU Luhačovice, obor řezbářství, student Zlínské VOŠ umění, obor sochařství. Významné realizace: totem Valašská pomsta indiánům na Pulčíně, Hostýnská Marie ve farním kostele Povýšení svatého Kříže ve Valašských Kloboukách, prase divoké v zámeckém parku v Luhačovicích, restaurování kondora v Pivečkově lesoparku ve Slavičíně, tři sochy na valašskoklobouckém náměstí ...
Městské muzeum Valašské Klobouky zve do Červeného domu k návštěvě nové expozice: EXPOZICE PRVOREPUBLIKOVÉ DOMÁCNOSTI. Přijďte vstoupit do poloviny 30. let 20. století a navštívit domácnost Jana Dobše. Kdo to byl? Uvidíte.
Galerie G se nachází v budově gymnázia. Konají se zde pravidelné výstavy. Galerie je přístupná celoročně mimo prázdnin.
Hornův dům byl postaven v roce 1900 podle projektu architekta Huberta Gessnera. V interiéru se zachovaly původní štuky i vláčně modelované schodiště s dominantním a oblíbeným Gessnerovým motivem, kandelábrem osvětlení. V dnešní době zde sídlí městský úřad. V průjezdu Hornova domu jsou rozmístěny originály pískovcových soch z mariánského sloupu. V zadní části byl obnoven malý parčík, kde se dnes konají venkovní svatby. Budova je přístupná v úředních hodinách městského úřadu.
Cyrilometodějská kaple byla postavena na památku tisícího výročí příchodu věrozvěstů na Moravu, a to v novogotickém slohu. Spoluautorem výzdoby je Bohumír Lindauer.
Přesné datum postaveí kostela Povýšení sv. Kříže neznáme. Čistě románská věž ukazuje, že v místech nynějšího kostela stával kloboucký kostel již ve 13. století. Po tatarském vpádu v roce 1663, kdy celé město i s farou a kostelem lehlo popelem, byl znovu vystavěn.
V kulturním domě se konají plesy, taneční zábavy, koncerty, divadlení představení, folklórní soutěže a vystoupení. Nachází se zde také vzdělávací centrum.
Barokní sláva mariánského kultu se v Kloboukách zhmotnila v roce 1761: Tobiáš Tomaštík, jehož synové si postavili tzv. Červený dům (1781), nechal udělat Mariánský sloup se sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Tekly, sv. Floriána, sv. Vendelína a archanděla Rafaela s malým Tobiášem.
Historie památníčku Andělíček v lesích ve Vyškově u Valašských Klobouk se váže k památce na vojenské loupežné vpády Tatarů, Turků a Uhrů přes Vlárský průsmyk na Moravu v období počátku 17. století. Památník Andělíček zbudoval kloboucký rodák František Talafa na památku a k připomenutí utrpení Valašského obyvatelstva.
Přírodní památku Dobšena tvoří krásná květnatá louka o výměře 1,48 ha s řadou chráněných rostlin. Leží v nadmořské výšce 560 - 590 m na jihozápadním svahu Královce.
Přírodní rezervaci Javorůvky tvoří svažitá louka v pramenném amfiteátru obklopená lesními porosty na severozápadním úbočí vrchu Královec (655 m n. m.). Byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 5,46 ha. Každoročně se zde koná ruční sklizeň sena.
Historickou roubenku v současnosti využívá pro své účely sdružení ochránců přírody ČSOP Kosenka.
Dřevěnice z konce 18. a počátku 19. století dokreslují představu o životě města, kde vedle sebe žili jak bohatí měšťané, tak i lid chudších poměrů. Roubenka č. p. 7 patřila v minulosti rodu Pivečků, z něhož pocházel i obuvník Jan Pivečka.
Pan Jaroslav Kolínek vyrábí tradiční valašské papuče a krojovou obuv z houně a filcu. Nabízí až 20 druhů papučí s možností ušití na míru a vyteplení dle přání.
Kino Svět promítá pravidelně dvakrát týdně - v pátek a sobotu. Začátek večerního představení je v 19.30 hodin. V září 2014 se naplno rozjelo promítání v nové digitální kvalitě obrazu i zvuku.
Náhrobník Mikuláše Buštíka, který je dnes vsazen do zdi kostela při vstupu do věže, byl objeven koncem července 2001 pod podlahou kostela, ve středu lodi v úrovni bočního vstupu, orientován k východu.