Bánov
Obec Bánov leží v malé kotlině v podhůří Bílých Karpat, asi 8 km jihovýchodně od Uherského Brodu.
Archeologický průzkum z roku 1941 a později z počátku padesátých let dokázal podle nálezů, že zde žil lid takzvané maďarovsko-větéřovské kultury. V době Velkomoravské říše zde stála součást velkomoravského opevnění. Ves Bánov vznikla zřejmě v okolí hradu připomínaného již v 11. století. Hrad zanikl ve 2. polovině 15. století za česko-uherských válek a ves přešla do dědičného držení šlechty. Roku 1570 byla obec povýšena na městečko. Obyvatelé Bánova se živili převážně zemědělstvím. Nepříliš úrodná půda je donutila odcházet za prací do světa. Sezónní dělníci a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a později do větších českých měst. Bánov se tímto stával pověstným a bohatl. Na různých frontách I. světové války padlo 42 bánovských občanů. Oběťmi II. světové války se stali bánovští občané na frontách, v partyzánských bojích i v koncentračních táborech. Dnešní Bánov s téměř 2100 obyvateli patří k nejupravenějším obcím Slovácka. Obec je plně elektrifikována, má svoji vodu a nechybí ani plyn v jednotlivých domácnostech. V obci je zdravotní středisko, lékárna, dům péče o staré občany, moderní škola, vyrostly dvě nové ulice pro mladé, třetí je rozestavěna, obchody s potravinami a zeleninou zásobují v dostatečném množství obyvatelstvo. Nová víceúčelová sportovní hala je centrem sportovního, kulturního a společenského dění v obci.
Dominantní stavbou Bánova je barokní kostel sv. Martina z let 1692-99 vybudovaný na místě starší středověké stavby. V obci se dochovaly ukázky typické lidové architektury, zvláště komora z 18. století. Chráněnou památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století.
O tradiční plesy a taneční zábavy se starají především zájmové spolky – Sokol, hasiči, fotbalisté a myslivci. Folklorní tradice Moravského Slovácka v obci udržují národopisné soubory Kohůtek a Kuřátko.
Nedaleko od obce Bánov vyvěrá pramen zvaný Bánovské kyselky.
Zajímavé přírodní okolí Bánova nabízí mnoho turistických a cykloturistických aktivit. Trasy návštěvníky zavedou k nedaleké vodní nádrži Ordějov, která je využívána především k rybolovu. V obci je stravovací zařízení, chybí ale možnost ubytování.
Rodáci: Bánov je rodištěm Josefa Bublíka, padlého v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze v souvislosti s Heydrichiádou. Narodil se zde i profesor Štěpán Zálešák, známý svým sakrálním uměním z chrámů sv. Víta, sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a dalších. O Bánově píše B. Haluzický v knížce Ubozí a radostní.
opuštěný andezitový lom
První písemná zmínka o hradě je v Kosmově kronice. Terénní zbytky bývalého hradu Bánov, jehož původ sahá do 12. století, jsou volně přístupné na místě zvaném Kalvárie nedaleko kostela sv. Martina v centru obce. Namísto hradu zde stojí tři kříže. Místo je viditelné při příjezdu do obce od Uherského Brodu.