Obec Topolná leží v Dolnomoravském úvalu 10 km severovýchodně od Uherského Hradiště.
První písemná zmínka je v CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE 6 z roku 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na Jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce (Jindřichova). Biskupové dávali vesnici do zástavy různým šlechtickým rodům až do roku 1582, kdy ji po období vleklých sporů prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. Dalším napajedelským pánům, z nichž nejvýznamnější byl rod Rottalů, patřila až do roku 1848. Ve středověku vesnice trpěla drancováním a četnými nájezdy kočovných turkotatarských kmenů. Byla několikrát vypálena a obyvatelstvo se muselo ukrývat v okolních lesích. Topolná byla vždy typickou zemědělskou vesnicí, v minulosti s velkým dvorem, který patřil pánům napajedelským. V letech 1923 a 1926 byly pozemky dvora částečně rozděleny mezi topolské občany a zbytek o rozloze 117 hektarů prodán Františku Nesvadbovi, který na tomto zbytkovém statku hospodařil do roku 1947. V současné době má Topolná 1546 obyvatel, kteří bydlí ve 473 domech. Obec má pětitřídní základní školu, poštu, zdravotní středisko. Většina obyvatel dojíždí do zaměstnání do Uherského Hradiště, Napajedel, Otrokovic a Zlína. Obecním symbolům dominuje tzv. mluvící znamení stromu – topolu, který provází dvě heraldické růže. Pravá zlatá připomíná pány z Hradce, levá stříbrná (jeden z mariánských symbolů) místní kostelík.
Mezi zachovalé stavby patří dva památkové domy, které jsou typickou ukázkou selských usedlostí z počátku 19. století. Jsou majetkem Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V domech jsou expozice lidového bydlení, několik drobných hospodářských staveb (sušárna ovoce, udírna, kovárna) a další prostory, které slouží jako depozitáře. Domy jsou po předběžné dohodě přístupné veřejnosti. Mezi další památky patří boží muka (kamenný sloup u silnice směrem na Bílovice) a nově restaurovaná polychromovaná barokní plastika svaté Anny v náručí držící malou Pannu Marii, která je v místním kostele. Samotný kostel je z roku 1940 a je zasvěcen Neposkvrněnému Početí Panny Marie.
Ve vesnici působí národopisný soubor s vlastní cimbálovou muzikou a dechová hudba, která nedávno oslavila stoleté výročí nepřetržité činnosti. Ze zvyků a obyčejů se do současné doby slaví především slovácké hody s právem, při kterých krojovaná chasa obchází vesnici za doprovodu dechové hudby. Konají se poslední sobotu a neděli v měsíci září. Po vzoru předků se dodnes slaví také „končiny“ a stavění máje.
Z přírodních zajímavostí lze zmínit mokřad Pod Padělkama a sad starých odrůd ovocných stromů.
Obec Topolná leží na dálkové Moravské cyklostezce. V obci je k dispozici umělé i přírodní koupaliště "Štěrkáč", fotbalové hřiště a výletiště s jevištěm, stánky a posezením. Nechybí ani možnosti pro rybaření. V kulturním středisku Bůrovce probíhají každý víkend diskotéky a každou neděli je určen program pro děti a rodiče.
Zemědělské usedlosti v obci Topolná č.p. 90 a 93 jsou památkami lidového stavitelství. Přibližují obydlí s patrovou komorou, expozici rybářství a praní prádla, v traktu dvora jsou chlévy a další stavby – stodoly, sušírna ovoce, udírna, včelín, vahadlová a roubená studna, polní kříž. Areál doplňuje sad starých odrůd ovocných stromů.
Kostel zasvěcený Neposkvrněnému Početí Blahoslavené Panny Marie. Postaven v roce 1940 a vysvěcen 28. května 2000 biskupem Josefem Hrdličkou.