Malá Bystřice
Obec Malá Bystřice leží uprostřed Vsetínských vrchů, jižně od údolní přehrady Bystřička, 13 km severně od Vsetína.
Obec vznikla kolem roku 1620 z pasekářských usedlostí, které tu zakládali poddaní z rožnovského panství. Roku 1629 se již dělal rozdíl mezi Velkou (dnes Valašskou) Bystřicí a Malou Bystřicí, neboť se hovoří o Bystřičkách. Pasekářské usedlosti vznikaly asi od poloviny 16. století. Pro obživu obyvatelstva mělo největší význam zemědělství, před polovinou 19. století i chov dobytka po salašnickém způsobu. Doplňkovým zdrojem obživy byla práce v lese, výroba dřevěného nářadí, šindelů, kapesních nožů, metel a okřínů na chleba.
Roubená zvonice, kopie původní valašské zvonice, která byla zničena při bojích v roce 1945, se nachází na vrchu Santov. Nedaleko od Santova je pomník padlých sovětských radistů z 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.
Malá Bystřice leží na hranici CHKO Beskydy. Pod vrcholem Štípa (706,8 m n.m.) se nachází přírodní památka Svantovítova skála - 60 m dlouhá pískovcová skalní stěnu, která dosahuje výšky až 12 m. Je to význačná dominanta dominanta v okolním terénu. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce. Cabské jezírko se nachází na katastru obce Malé Bystřice, v části zvané Vaculov. Toto jezero patří k území CHKO Beskydy a najdete jej na úbočí vrchu Ptáčnice. K jezírku nevede značená turistická značka ani cyklotrasa, k návštěvě této přírodní památky můžete využít lesnické cestičky údolím říčky Malá Bystřička.
Malá Bystřice je atraktivní především nádhernou přírodou. Okolí s výhledem na panorama okolních vrchů a blízkost přehrady Bystřičky vytvářejí ideální podmínky k rekreaci. Svantovítova skála je využívána nejen horolezci, ale je také často navštěvovaná turisty - vede k ní místní značená stezka.
V Malé Bystřici se pod vrcholem Štípa nachází přírodní památka Svantovítova skála – 60 m dlouhá pískovcová skalní stěnu, která dosahuje výšky až 12 m. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce.