Kostel Všech svatých

Farní kostel Všech svatých byl postaven v polovině 18. století na místě původně dřevěného kostelíka. Projekt jednolodní barokní stavby vypracoval magister murarius Jan Ignác Čapek z Nového Jičína. V červnu 1764 chrám vysvětil olomoucký biskup Maxmilián z Hamiltonu. Z původního barokního vybavení se do dnešní doby dochoval jen hlavní oltář s cenným obrazem Všech svatých od významného vlámského malíře Anthonise Schoonjanse. Schoonjans byl ve své době velmi vyhledávaným umělcem. Věnoval se jak sakrální výzdobě, tak tvořil pro významné evropské šlechtické a panovnické dvory. Značnou část života strávil umělec u císařského dvora ve Vídni, kde patrně vznikl i oltářní obraz Všech svatých. Řada zobrazených svatých se totiž těší velké úctě v rakouském a bavorském prostředí, zatímco v našich zemích je upírána pozornost především k domácímu okruhu z pantheonu světců. K identifikaci postav použil malíř atributy, tj. předměty charakterizující život světců nebo nástroje jejich mučednické smrti. Jde o staletí neměnné umělecké symboly, jimiž autor mluví k pozorovatelům jasnou a srozumitelnou řečí. Dvě dominantní postavy na plátně, sv. Valentin a sv. Liborius, byly pod vlivem místní lidové tradice dlouho považovány za sv. Cyrila a sv. Metoděje, kteří měli podle této tradice působit také v tomto kraji a snad kázat i na slavném Radhošti. Plastická, pro pozdní baroko typická, nadoltářní kompozice představuje Nejsvětější Trojici v den posledního soudu. Zajímavostí je, že při nedávné rekonstrukci horní části 50 metrů vysoké věže kostela byly objeveny tubusy s historickými dokumenty z předchozích oprav kostelní věže v letech 1876 a 1909. Po doplnění kolekce o nové dokumenty ze současnosti, byla v roce 2007 schránka s tubusy uložena zpět do makovice věže.